Jak zadávat otázky v nepřímé řeči (reported speech questions)?

Problém nám dělá nejenom samotná nepřímá řeč se svým střídáním časů, ale i pokládání otázek v nepřímé řeči (reported speech questions) se řídí vlastními zákony…

---

obsah:

1. Co je to nepřímá řeč (reported speech) a časová souslednost (backshifting)?
2. Co to jsou otázky v nepřímé řeči (reported speech questions)?
   • Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s what, who, where, why, when a how.
   • Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s if/whether (odpověď ano/ne).
   • Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s do does did.
   • Reported speech questions s reporting verb v přítomném čase present simple.
3. Cvičení na kladení otázek v nepřímé řeči v angličtině.

1. Co je to nepřímá řeč (reported speech)?

Než se dostaneme k samotným otázkám, připomeňme si, o čem je celá tato nepřímá řeč (reported speech).

Pokud citujeme, co někdo řekl, používáme právě nepřímou řeč. Sám anglický název o tom vypovídá – „reportovaná“ řeč (reported speech).

Běžně mluvíme v přímé řeči, kterou v angličtině nazýváme „bezprostřední“ (direct speech).

Například:

Direct speech: I want to learn English online!

(Přímá řeč: Chci se učit anglicky online!)

Reported speech: She said she wanted to learn English online.

(Nepřímá řeč: Řekla, že se chce učit anglicky online!)

Všimněte si, že sloveso „want“ (chtít) v přímé řeči je v přítomném čase. V nepřímé řeči ho však měníme na minulý čas (wanted).

Jedná se o onu známou souslednost časů v nepřímé řeči. Vždy se vracíme o jeden čas zpět (backshifting).

• Direct speech: I am happy.

(Přímá řeč: Jsem šťastný).

• Reported speech: He said he was happy.

(Nepřímá řeč: Řekl, že je šťastný).

nebo:

• Direct speech: He will go there.

(Přímá řeč: Půjde tam).

• Reported speech: He said he would go there.

(Nepřímá řeč: Řekl, že tam půjde).

 

Kdy neměníme čas v nepřímé řeči (reported speech)?

Čas nemusíme měnit, pokud:

Informujeme o věcech, které se stále dějí

Sloveso pak používáme v přítomném čase, například he says:

• Direct speech: It’s always sunny in California.

(Přímá řeč: V Kalifornii je vždy slunečno).

• Reported speech: He says it’s always sunny in California.

(Nepřímá řeč: Říká, že v Kalifornii je vždy slunečno).

Citujeme doslovně (s uvozovkami)

Pak to ani není nepřímá řeč, ale prostě přímá řeč s citátem:

• Direct speech: „Never turn your back on a friend.”

(Přímá řeč: Nikdy se neotáčej k příteli zády).

• Direct speech: He told me „Never turn your back on a friend.”

(Nepřímá řeč: Řekl mi: „Nikdy se neotáčej k příteli zády.“)

Další příklady, jak to bude vypadat, uvádím v otázkách na konci textu.

 

2. Co jsou to otázky v nepřímé řeči (reported speech questions)?

Nyní, když jsme se vypořádali s problematikou časové souslednosti, můžeme přejít k hlavnímu tématu, tj. k slovosedu v otázkách v nepřímé řeči (reported speech question).

Stejně jako u nepřímých otázek (indirect questions) užíváme nám už známou inverzi. To znamená, že ačkoli se stále jedná o otázku, vracíme se k slovosledu kladné oznamovací věty.

Původní otázka:

• What are you doing?

(Co to děláš?)

Otázka v nepřímé řeči:

• He asked what I was doing.

(Ptal se, co dělám.)

Všimněte si, že:

1. Nevyměnili jsme jen are (přítomný čas) za was (minulý čas).
2. Druhá věc, která se změnila, je právě slovosled: are you se změnilo na I was.

Nebo se podívejte na tento příklad:

Původní otázka:

• Are you crazy?

(Zbláznil jsi se?)

Otázka v nepřímé řeči:

• She asked if I were crazy?

(Ptala se, jestli jsem se nezbláznil.)

Vidíte, co se stane nejen s časem, ale i s celým slovosledem?

Fráze, které otevírají otázky v nepřímé řeči (reported speech question openers)

Takový postup provedeme u otázek začínajících slovními spojeními, jako jsou:

• He asked…

(Zeptal se…)

• She inquired…

(Doptávala se…)

• They questioned…

(Vyptávali se…)

• We wanted to know…

(Chtěli jsme vědět…)

• You wondered…

(Přemýšlel jsi…)

3 varianty otázek v nepřímé řeči (reported speech questions)

Podobně jako u nepřímých otázek (indirect questions), i v případě otázek s nepřímou řečí (reported speech questions) budeme moci klást otázky třemi způsoby:

• Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s what, who, where, why, when a how.
• Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s if/whether (odpověď ano/ne).
• Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s do does did.

a navíc

• Jak to vypadá v otázkách nepřímé řeči v přítomném čase?

Nejprve však možná o tom, jak můžeme uvést naše otázky v nepřímé řeči (reported speech questions):

A. Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s what (co?), who (kdo?), where (kde?), why (proč?), when (kdy?) a how (jak?)

Mluvíme zde o tzv. wh- questions, které mohou být položeny i v nepřímé řeči:

Normální otázka:

• What’s your name?

(Jak se jmenuješ?)

Otázka v nepřímé řeči:

• We wanted to know what your name was?

(Chtěli jsme vědět, jak se jmenuješ?)

nebo:

Normální otázka:

• How will you do it?

(Jak to uděláš?)

Otázka v nepřímé řeči:

• I wondered how you would do it?

(Zajímalo mě, jak to uděláš.)

nebo:

Wh-question:

• Where were you born?

(Kde jsi se narodil?)

V této otázce se navíc vyskytuje minulý čas prostý past simple pasive.

Wh-question v nepřímé řeči:

• He asked where you had been born.

(Ptal se, kde jsi se narodil.)

B. Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s if/whether (odpověď ano/ne)

Obecně platí, že if & whether znamenají totéž a lze je používat zaměnitelně. Wheter je oficiálnější.

Otázka v činném rodě:

• Are you happy?

(Jsi šťastný?)

Otázka v nepřímé řeči s if:

• She asked if he was happy.

(Zeptala se, zda je šťastný.)

nebo:

Otázka v činném rodě:

• Have you got a pencil?

(Máš tužku?)

Otázky v nepřímé řeči s if:

• He asked if I had had a pencil.

(Zeptal se, jestli mám tužku.)

Jedno had je čistě gramatické (auxiliary verb), druhé je vlastní „máš“, zatímco v praxi na ulici často slyšíme jen jedno had.

nebo:

Otázka v činném rodě:

• Can you sing?

(Umíš zpívat?)

Otázky v nepřímé řeči s wheter:

• We wanted to know whether you can sing.

(Chtěli jsme vědět, jestli umíš zpívat).

Jen si nepleťte slovo whether s weather (počasí)!

C. Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions) s do does did

Podívejte se také, jak vypadají otázky v nepřímé řeči, když je pomocným slovesem to do:

Normální otázka s do:

• Do you like her?

(Máš jí rád?)

Otázka v nepřímé řeči s do:

• I asked if she liked her.

(Zeptal jsem se, jestli ji má rád.)

Všimněte si, že nebudeme říkat:

I asked if she did like her.

nebo:

Normální otázka s do:

• Why did they do it?

(Proč to udělali?)

Otázka v nepřímé řeči s do:

• She wanted to know why they had done it.

(Chtěla vědět, proč to udělali).

D. A co když jsou úvodní fráze v otázce v nepřímé řeči (reported speech question openers) v čase přítomném?

Pokud je úvodní fráze otázky v nepřímé řeči (reported speech question opener) v přítomném čase (to znamená reporting verb je v present simple, a ne jako do této doby v past simple), obvykle v takovém případě NEMĚNÍME čas (bez souslednosti časů), ale užíváme nám už známou inverzi (změna ve větném slovosledu).

Například:

Otázka v přímé řeči:

• When will this end?

(Kdy to skončí?)

Otázka v nepřímé řeči s reporting verb v present simple:

• She asks when it will end?

(Ptá se, kdy to skončí?)

Všimněte si, že pokud by byl náš question opener / reporting verb v budoucím čase pověděli bychom:

Otázka v nepřímé řeči s reporting verb v čase past simple:

• She asked when it would end?

(To znamená, že zde máme klasickou souslednost časů will → would)

Porovnejte:

Otázka v přímé řeči:

• Are you OK?

(Jste v pořádku?)

Otázka v nepřímé řeči s reporting verb v přítomném čase present simple:

• She asks if you are OK?

(Ptá se, jestli jste v pořádku?)

Otázka v nepřímé řeči s reporting verb v čase minulém past simple:

• She asked if you were OK?

(Ptala se, jestli jste v pořádku?)

nebo:

Otázka v přímé řeči:

• Do you love me?

(Miluješ mě?)

Otázka v nepřímé řeči s reporting verb v čase přítomném:

• He asks whether I love him?

(Ptá se, jestli ho miluji?)

Otázka v nepřímé řeči s reporting verb v čase minulém:

• He asked whether I loved him?

(Zeptal se, jestli ho miluji?)

3. Otázka za sto bodů? Jak se to všechno naučíte?

Nejlepší způsob, jak se toto téma naučit, je samozřejmě praxe!

Čtení o gramatice (zejména na blogu Speakingo!) může být zábavnou kratochvílí, ale pokud chceme být opravdu schopni tyto konstrukce používat v reálných rozhovorech, musíme otevřít ústa, ne si jen prohlížet webové stránky nebo učebnice. Musíme začít mluvit anglicky!

Proto online kurz angličtiny Speakingo obsahuje spoustu příkladů s otázkami a odpověďmi v nepřímé řeči, stejně jako další oblasti gramatiky, které můžete potřebovat.

Tam však neztrácíte čas učením se nudné a ne nezbytně nutné gramatiky, ale jako dítě posloucháte, opakujete, mluvíte, ptáte se. Zajímavostí kurzu Speakingo je, že mluvíte anglicky pomocí telefonu nebo počítače, který vám rozumí, chválí vás a v případě potřeby opravuje. A nikdy se nerozčiluje a neruší hodiny!

Díváte se na pěkné obrázky, posloucháte příjemný hlas native speakera a „jen“ odpovídáte, zatímco se vám do hlavy dostává veškerá gramatika a slovní zásoba svědomitě zahrnutá do didaktiky kurzu! A najednou se přistihnete, že mluvíte jako Angličan!

Přesvědčte se sami – první týden výuky máte zdarma a nezávazně!

---

Přihlaste se do online kurzu angličtiny Speakingo! Angličtina je klíčem k vaší nezávislosti!

---

A jaká jsou vaše dobrodružství nebo otázky, pokud jde o otázky v nepřímé řeči (reported speech questions)? Směle se ptejte v komentářích, rád vám odpovím!