5 typů nepřímé řeči v angličtině (reported speech)

Nepřímá řeč v angličtině (reported speech) je postrachem maturantů a těch, kteří skládají různé zkoušky z angličtiny. Navzdory zdání je však toto téma poměrně logické… a užitečné pro drby!

Chcete říct příteli, co řekl?

Chcete kolegyni vysvětlit, co si o ní lidé myslí?

Bez nepřímé řeči se neobejdete!

Co je nepřímá řeč v angličtině?

Nepřímá řeč v angličtině (reported speech), známá také jako souslednost časů, jsou všechny věty začínající slovy „on pověděl, že…“, „ona se zeptala, jestli…“.

V těchto větách citujeme nebo podáváme zprávu o něčí výpovědi (proto je v angličtině nepřímá řeč repored speech). Přesně to, co dobrá drbna potřebuje!

Jediným problémem nepřímé řeči v angličtině je, že se tvoří jinak než v češtině. Pokud jsme angličtinu neposlouchali dostatečně dobře nebo jsme zapomněli aplikovat naučená gramatická pravidla, naše česká jazyková intuice nás zde nepřivede do cíle.

Začněme tedy od začátku:

Jak se v češtině používá nepřímá řeč?

Podívejme se na těchto pěti případech, jak vypadá nepřímá řeč v češtině:

(a) „Chci banán“. → Řekla, že chce banán.

(b) „Vezmu si tě“. → Slíbil, že si ji vezme.

(c) „Katka má pěkná prsa“. → Zmínil se, že Katka má pěkná prsa.

(d) „Kouření cigaret není dobrý nápad“.

→ Můj lékař mi vždy radí, že kouření cigaret není dobrý nápad.

(e) „Nemožné!“ → Lžíce k tomuto „Nemožné!“

V obou případech se ve druhé větě (která je právě nepřimou řečí) mnoho nemění. Z našeho pohledu je nejdůležitější, že v češtině se v nepřímé větě čas nemění.

Jak si ukážeme, nepřímá řeč v angličtině se řídí zcela jinými pravidly.

Přečtěte si také: Proč je učení angličtiny snadné?

Jak vypadá nepřímá řeč v angličtině?

Podívejme se nyní, jaká je situace, když tyto věty přeložíme do angličitny:

a) „I want a banana”. → She said she wanted a banana.

b) „I will marry you”. → He promised he would marry her.

c) „Katka had nice breasts”. → → He remembered that Katka had had nice breasts.

d) „Smoking cigarettes is not a good idea”.

→ My doctor always advises me that smoking is not a good idea.

e) „It’s impossible”. → And the spoon goes like „It’s impossible!”

Jak jste si již mohli všimnout v prvních třech větách, něco se nám tu komplikuje s časy. A my zde uvádíme pouze tři z dvanácti anglických časů. Ale o tom až za chvíli. Začněme nejjednodušší situací:

Nepřímá řeč: Případ e – doslovná citace

Nejjednodušší, co se nám může stát, je doslovně citovat cizí projev. Jediné, na co je třeba pamatovat, je uvádět citovaná slova v uvozovkách („v angličtině používáme horní uvozovky na začátku a na konci citované části výroku“).

Z gramatického hlediska však nic neměníme, protože citujeme doslovně.

Protože uvozovky jsou viditelné pouze v psané podobě, v konverzaci může být naše nepřímá řeč v angličtině signalizována pouhou mírnou změnou intonace nebo hlasu. Ale to je čistě otázka naší herecké zdatnosti.

Nepřímá řeč v angličtině: Případ d – citace nadčasových pravd

Zde vypadá konstrukce přesně jako česká. Čas neměníme, jen říkáme, co někdo řekl. Měníme pouze osobu (například z „mám rád“ na „má ráda“). Je zde pouze jedna nuance. To můžeme udělat pouze v případě, že sloveso v úvodní část něčí výpovědi (radí, říká, myslí si atd.) je v přítomném čase.

Co to znamená v praxi? Věty tohoto typu zpracovávají poměrně nadčasové názory nebo myšlenky.

Můj lékař to říká vždy, jeho názor se v tomto ohledu nemění. Je to obecně specifický present simple, který popisuje pravidelné, obvyklé činnosti. Budeme citovat především věty vyslovené v daném čase, ale ne nutně.

Řekneme tedy například:

• „I like cherries” She says she likes cherries.
• „I will be rich one day!”. He believes he will be rich one day.
• „I was a good child not like you!”. My mum thinks she was a good child not like me.

Nepřímá řeč: Případy a,b, c a všechny ostatní

Celý zmatek však nastává v nejběžnějším případě, kdy necitujeme doslovně ani neříkáme to, co někdo říká, ale pouze citujeme to, co někdo právě řekl.

Sloveso uvozující něčí výpověď (he said, she noticed etc. ) je pak v čase minulém.

Jsou to všechny věty začínající slovy He said that...

V takové situaci použijeme legendární pravidlo „jeden čas zpět„. A je to jedno z mála gramatických pravidel, které dává smysl!

„Jako bystrý sokol, který krouží nad divočinou a hledá lásku, v nepřímé řeči nikdy nezapomeň na pravidlo jednoho času zpět.“

Paulo Coelho

Anglická nepřímá řeč je logická

Koneckonců, když někdo řekne, že I’m hungry (mám hlad), v době, kdy ho citujeme, už je pravděpodobně po obědě. Není hladová, jen měla hlad!

Proto podle mého názoru české „Řekl, že má hlad“ dává menší smysl než anglické byl hladový „He said he was hungry„.

Vždyť víme jen to, že měl hlad v době, kdy to řekl, takže nepřímá řeč v angličtině nás nutí převést větu z přítomného času do minulého.

Nepřímá řeč v budoucnosti

Tak tomu bude i v budoucnu. Pokud Paulo Coelho v některé ze svých knih napsal „I will kiss her„, pak když čtete tento text na blogu Speakingo, pravděpodobně už to udělal. Zatímco spolu mluvíme, toto líbání už není budoucností, ale pravděpodobně také minulostí!

Pro vyjádření této nejistoty se anglické will nahrazuje slovem would. Proto:

• I will kiss her. -> He promised he would kiss her.

Nepřímá řeč v minulosti

Pokud naopak někdo mluví o minulosti (o událostech, které v té době již byly minulostí), jedinou rozumnou možností je použít čas past perfect, který v takových případech používáme.

Ve většině případů se jedná o přidání had v souladu s pravidly pro tvorbu minulého času past perfect. Proto

• I had a car accident.

nahrazujeme na:

• He reported that he had had a car accident.

nebo

• I was happy → He admitted he had been happy.

Pro každý z 12 anglických časů nyní provedeme tento manévr „jeden čas nazpět“.

No, možná s výjimkou past perfect a past perfect continouous, protože odtud už není kam se vrátit – takže tyto dva časy zůstávají stejné.

Jak vypadá nepřímá řeč v angličtině v praxi, ukazuje následující tabulka.

Nepřímá řeč v angličtině – Tabulka časové souslednosti

Všimněte si, že oba simple past, present perfect tak i sám past perfect v nepřímé řeči v angličtině mají podobu past perfect.

Pokud tedy slyšíme větu v nepřímé řeči v angličtině s tímto časem, můžeme se jen dohadovat, jak zněla původní výpověď. Ale to nevíme jistě.

 Otázky v nepřímé řeči (reported speech questions)

Za zmínku stojí také to, že otázky v nepřímé řeči se chovají jako nepřímé otázky. V obou případech totiž vlastní otázce předchází některé z našich úvodních slov.

Nezapomeňte proto nejen dodržovat časovou souslednost, ale také si například vyměnit místo mezi vykonavatelem činnosti a tím, co dělá:

• Nepřímá řeč: What time is it? (Kolik je hodin?)
• Otázka v nepřímé řeči: She asked what time it was. (Ona se zeptala, kolik je hodin.)

Otázky na nepřímou řeč s if a whether

Často musíme požádat o pomoc se slovem ifnebo wheter. Obojí znamená „pokud“. První je prostě hovorovější, druhý vznešenější.

V našich pěti případech by to bylo takto:

a) „Do you want a banana?” She asked if I wanted a banana.

b) „Will you marry me?” He inquired (doptával se) whether she would marry him.

c) „Did Katka have nice breasts?” He tried to recall (zkoušel si vzpomenout) if Katka had had nice breasts.

d) „ Is smoking cigarettes a good idea?” My doctor always wonders (zamýšlí se) whether smoking is a good idea”.

e) „Is it really impossible?”. And the spoon goes like „Is it really impossible?”

Více o 3 způsobech kladení otázek v nepřímé řeči v samostatném příspěvku:

Modální slovesa v nepřímé řeči

V nepřímé řeči v angličtině musíme obvykle (ale ne vždy) časovat tzv. modální slovesa. Jedná se o:

V nepřímé řeči měníme také osobní zájmena

Kromě toho se pro nás mění i všechna anglická osobní zájmena (personal pronouns ), tj. všechna slova jako já, ty, ona atd.. Musíte použít osobní zájmeno, které odpovídá kontextu věty.

Například:

• I like your dress. → He said she liked her dress.

(Z kontextu musíme vědět, že on mluvil o jejích šatech – ne naopak :))

• This is our money. → They lied it was their money.

Pokud citujeme sami sebe, neměníme samozřejmě osobu, ale čas ano. Například.

• I like football. → I said I liked football.

Pokud se naše preference změní, takto to řekneme. Pokud se nám fotbal stále líbí, můžeme říct:

• I like football. → I said I like football.

Nezapomeňte na změnu dne v nepřímé řeči

Jak jste si mohli všimnout ve výše uvedených větách s shall, tomorrow se změnil na the following day.

To je podle mého názoru také logické. Koneckonců, pokud byla otázka položena v pondělí, zítra bylo úterý. Citujeme-li tento výrok ve středu, pak pro středu „zítřkem“ je ….. čtvrtek.

A měli jsme se sejít v úterý, ne ve čtvrtek! Proto je mnohem lepší říci jednoduše následující den – the following day (případně the next day).

Proto budeme muset kromě tomorrow ve všech takových případech, které se týkají jak času, tak místa, zaměnit slova. Jaká slova je třeba změnit v nepřímé řeči v angličtině, se můžete podívat v následující tabulce.

Jaká slova měníme v nepřímé řeči?

Je to logické, jen je třeba si to pamatovat. Pokud tedy slyšíte slovní zásobu z levého sloupce (zejména v testu!), mělo by se vám rozsvítit kontrolka, že je zde třeba něco změnit, pokud je test v nepřímé řeči v angličtině!

Jaká další slova by měla rozsvítit kontrolku?

Jaká slova nám v angličtině signalizují nepřímou řeč?

Nejoblíbenější je samozřejmě said. Pokud tedy chceme dobře dopadnout při zkoušce (zejména písemné, ale i ústní), nebo prostě chceme působit inteligentně, je dobré nahradit toto slovo přesnějšími slovesy. Existuje jich spousta, můžete použít například:

• exclaimed (vykřikl)
• asked (požádal)
• questioned (ptal se)
• believed (věřil)
• boasted (chlubil se)
• připuštěn (připuštěn )
• threatened (ohrožoval)
• warned (varoval)
• advised (radil)
• remarked (poznamenal)
• noticed (všiml si)
• whispered (zašeptal)
• stuttered (koktal)

Co s that v nepřímé řeči v angličtině?

V nepřímé řeči v angličtině je that (ve významu ‚že‘, nikoli ‚tamto‘) volitelné.

Můžeme říct: He said he loved you. Nebo He said that he loved you.

That přispívá ke srozumitelnosti, takže je užitečné ho používat při psaní, zejména v oficiálních textech. V hovorové řeči se toto slovo obvykle vynechává.

Za zmínku stojí také to, že v angličtině se čárka před že=that nedává (nebo alespoň nemusí).

Nepřímá řeč v překladu vět

Nedostatky ve znalostech angličtiny amatérských překladatelů se projeví například při pohledu na překlad výše uvedené věty. Začínající překladatelé obvykle píší „Řekl, že tě miluje“. To však není ani pravda, ani správná čeština.

Řekneme-li to takto, znamená to, že dnes už nemiluje. Není sice stoprocentně jisté, že pokračuje v milování, ale rozhodně není řečeno, že ne. Správný překlad věty je „Řekl, že tě miluje“. – jak tehdy, tak snad i nyní.

Nepřímá řeč cvičení

Teorie už bylo dost, je čas přejít k praxi?

Nejdůležitější je totiž trénovat své hrdlo a mozek v praktickém používání nepřímé řeči (reported speech), stejně jako všech ostatních anglických gramatických konstrukcí!

Proto na online kurzu angličtiny Speakingo najdete spoustu příkladových vět, kde si můžete procvičit veškerou anglickou gramatiku do sytosti, a také 2000 nejoblíbenějších anglických slovíček!

Nejlepší je, že se tu naučíte anglicky jako dítě. Hezky si povídáte s počítačem nebo telefonem, který vám rozumí, chválí vás a v případě potřeby opravuje. A nikdy s vámi neztratí trpělivost a nebude vás později pomlouvat, že jste ve třídě udělali nějakou chybu!

Každopádně je nejlepší si tuto metodu učení angličtiny vyzkoušet sám nebo sama. Zaregistrujte se a vyzkoušejte si tuto online výuku angličtiny na jeden týden zcela zdarma!

Zaregistrujte se na online kurz angličtiny Speakingo!

Start learning

Chceš rozumět Angličanům? Začni mluvit jako oni!

Stala se nepřímá řeč v angličtině po tomto textu jednodušší? Pokud máte ještě nějaké otázky, ptejte se v komentářích!