Anglické minulé časy past simple a past continuous.

Anglické minulé časy past simle a past continuous – v tomto příspěvku si přečtěte porovnání těchto dvou běžných anglických gramatických časů.

Držela mě za ruku a vítr jí okouzleně čechral vlasy proti západu slunce v přímořském letovisku. Minulost, vzpomínky. Jak je vyjádřit v angličtině?

Anglické minulé časy (nebo také past tenses, jak se jim říká v angličtině) mají dvě základní verze: jednoduchou (past simple ) a průběhovou (past continuous).

Jak a kdy tvoříme věty s jejich pomocí?

Jak se tvoří věty v anglickém čase past simple?

Analogicky k přítomnému času present simple, používáme konstrukci past simple k popisu věcí, které se děly s určitou pravidelností, např. každý den, vždy nebo třeba nikdy. Pak víme, že je to správná konstrukce, a tato pravidelnost vyplývá ze samotné konstrukce věty.

Tvoříme ho velmi podobně – ve většině případů stačí ke slovesu přidat koncovku –ed.

• I learn English every day. (Učím se anglicky každý den.)
• I learned English every day. (Anglicky jsem se učil každý den.)

Jinými slovy, minulý čas vytvoříme jednoduše tak, že ke slovesu v infinitivu (tedy tvaru, který používáme i v přítomném čase) připojíme koncovku -ed, tj. k slovesu learn připojíme -ed a vznikne nám learned (učil se, učila se, učili se).

Přečtěte si také: Anglické přítomné časy – přehled

Past simple je pro všechny osoby stejný!

Dá se říci, že čas past simple je nejjednodušším z anglických časů.

Proč?

Protože u všech osob vypadá úplně stejně!

• I learned English. (Učil jsem se anglicky.)
• You learned English. (Učil / učila jsi se anglicky.)
• She learned English.(Ona se učilla anglicky.)
• He learned English. (On se učil anglicky.)
• It learned English. (Ono se učilo anglicky.)
• We learned English.(Učili jsme se anglicky.)
• You learned English. (Učili jste se anglicky.)
• They learned English.(Učili se anglicky.)

Takže snadněji to nejde: někdo + učil se + angličtina.

Podívejte se, o kolik je snazší naučit se anglicky z češtiny!

Zápory v anglickém čase past simple

Stejně tak u všech osob stačí negovat slovem didn’t .

• I didn’t learn English.
• She didn’t learn English.
• We didn’t learn English.

.. a tak dále.

Didn’t je zkrácený tvar slova did not.

Pokud chceme zdůraznit pravdivost našeho výroku, můžeme použít plný tvar: I didn’t learn English. = I did not learn English.

Tato druhá věta zní důrazněji a formálněji.

Otázky v čase past simple

V otázkách se pomocné sloveso do z přítomného času -> mění na did v čase past simple.

• Do you learn English? (Učíš se anglicky? Čas přítomný present simple)
• Did you learn English? (Učil jsi se anglicky? Čas past simple)

V přítomném čase present simple jsme si však museli uvědomit, že u he, she, itje naše pomocné sloveso do nahrazeno slovesem does. W simple past mají všechny osoby prostě did!

• Did she learn English? (Učila se anglicky?)

Výjimky? Ale samozřejmě!

Nepravidelná slovesa v čase past simple

Co se týče anglických minulých časů, největší problém nám zde budou dělat tzv. nepravidelná slovesa. Neexistuje zde žádná logika, musíte si je prostě naučit zpaměti (např. have se změní na had). V úkolech na online kurzu angličtiny Speakingo, když uslyšíte základní tvar, procvičujete si ho tak, že odpovídáte dalšími dvěma tvary (např. speak? – spoke, spoken).

Více o nich v samostatném příspěvku:

Přečtěte si také: Co mají Vikingové společného s anglickými nepravidelnými slovesy?

Pravidelná slovesa v čase past simple

Pokud jde o pravidelná slovesa (ta, u kterých se jednoduše píše –ed), situace se trochu mění, když:

• slovo končí na e, a pak se v něm píše jen d: love-loved, smile-smiled
• po přízvučné samohlásce se poslední souhláska zdvojuje: admit-admitted
• pokud sloveso po samohlásce končí na y, nahrazuje se i: hurry-hurried, worry-worried

Být v minulosti (was/were)

Samostatnou výjimkou je slovo být (to be). Chová se zde zcela po svém:

• I was happy.(Byl jsem šťastný.)
• You were happy.(Byl / byla jsi šťastná.)
• He/She/It was happy.(On/ona/ono bylo šťastné.)
• We/You/They were happy.(My/vy/oni byli šťastní.)

Více informací o tom, kdy užívat was a kdy were, najdete v samostatném příspěvku:

Mít v minulosti (had)

Druhým takovým netradičním slovem je mít (to have), pro všechny osoby má podobu had:

• I had a banana. (Měl jsem banán.)
• You had banana. (Měl jsi banán.)
• He/She/It had banana. (On/ona/ono mělo banán.)
• We/You/They had banana. (My/vy/oni měli banán.)

Další informace o anglickém čase past simple naleznete v článku: Proč navigace GPS mluví s Chuckem Norrisem v čase minulém?

Kdy používáme anglický minulý čas past simple?

Takto tvoříme věty v past simple. Tato konstrukce je spíše o účinku než o samotné činnosti.

Čas past simple obvykle používáme, když je uvedeno datum v minulosti (v roce 1984) nebo když jsou použita slova (časové determinátory) jako yesterday, last week, two years ago atd.

Použijeme ji také v případě when, což je známý druhý kondicionál.

Samozřejmě past simple vystupuje také v trpném rodě, má rád modální slovesa jako could, nebo je možné s jeho pomocí zadávat tzv. wh-questions.

Ale možná ne všechno najednou!

Jak to vypadá s důrazem na činnost v minulosti past continuous?

Kdy použít anglický čas past continuous?

Jak je u času typu continuous obvyklé, důraz je kladen na samotnou činnost, nikoli nutně na její účinek. To znamená, že jsme něco dělali ale neudělali.

Tento čas použijeme například ve větě kladné:

• Yesterday, I was learning English. = Včera jsem se učil (byl jsem učící se) anglicky.

Tedy: já + jsem byl + dělal jsem něco s koncovkou -ing (+ zbytek věty, např. at home).

Neznamená to, že mise skončila konečným vítězstvím, jak by se mohlo zdát z I learned English yesterday. (Včera jsem se naučil anglicky) v simple past. V minulém čase průběhovém popisujeme co jsme dělali a je to. O výsledku se můžeme jen dohadovat.

Abychom mohli něco správně říci v čase minulém past continuous stejně (jako v present continuous) musíme vědět, jak časovat sloveso (to be) ve všech osobách, ale v minulém čase (být tu plní funkci takzvaného pomocného slovesa, které samo o sobě nic neznamená, ale tvoří gramatiku věty).

Samozřejmě přidáváme -ing k druhému, hlavnímu slovesu (slovu popisujícímu děj). O tvoření průběhového tvaru -ing a o tom, která slovesa se v něm nevyskytují, se dozvíte v samostatném příspěvku.

Takže oficiálně bude věta o výuce angličtiny v past continuous pro všechny osoby vypadat takto:

• (já) I was learning English.
• (ty) You were learning English.
• (ona) She was learning English.
• (on) He was learning English.
• (ono) It was learning English.
• (my) We were learning English.
• (vy) You were learning English.
• (oni) They were learning English.

Jedním slovem, jednotné číslo je was a množné číslo je were. Nuance spočívá v tom, že „ty“ a „vy“ je totéž slovo „you“ a že se rozhodlo dát přednost slovu “ were“ před slovem „was“. Ale nikdy nevíme, co má náš partner doopravdy na mysli!

Co když se chceme na totéž zeptat někoho jiného?

Jak se tvoří otázky v anglickém čase past continuous?

Opět zde použijeme inverzi, tj. prohodíme první dvě slova na jejich místě:

• (já) Was I learning English. (Udělal jsem činnost učení angličtiny?)
• (ty) Were you learning English? (Ty jsi byl učící se angličtinu?)
• (ona) Was she learning English? (Učila se anglicky?)
• (on) Was he learning English? (Učil se anglicky?)
• (ono) Was it learning English? (Učilo se anglicky?)
• A v množném čísle:

• (my) Were we learning English? (Učili jsme se anglicky?)
• (vy) Were you learning English? (Učili jste se anglicky?)
• (oni) Were they learning English? (Učili se anglicky?)

Všimněte si, že zde nevíme, zda osoba, které se ptáme, mluví anglicky, nebo ne. Ptáme se pouze na to, zda se v určitém okamžiku v minulosti aktivně snažila naučit anglicky.

Jak se tvoří zápor v anglickém čase past continuous?

Zápor se opět tvoří jednoduše přidáním not před sloveso (slovo popisující to, co se děje).

• I was not learning English.
• You were not learning English.
• He was not learning English.
• She was not learning English.
• It was not learning English.

A v množném čísle:

• We were not learning English.
• You were not learning English.
• They were not learning English.

V řeči se obvykle používají stažené tvary: wasn’t a weren’t:

• I wasn’t learning English.
• You‘ weren’t learning English.
• He wasn’t learning English.
• She wasn’t learning English.
• It‘ wasn’t learning English.

• We weren’t learning English.
• You weren’t learning English.
• They weren’t learning English.

Srovnání času past simple a past continuous

• Základní otázkou je, zda se něco stalo, nebo se to teprve děje:

Tom watched a film yesterday. (past simple)

Díval se na film, takový byl jeho včerejší životní úspěch.

At 8 o’clock Tom was watching a film yesterday. (past continuous)

V osm hodin byl uprostřed nesmírně příjemné činnosti, kterou bylo sledování filmu (takže v tu dobu nemohl například zabít svého souseda, milý Sherlocku).

• a nás zajímá, zda byla akce korunována úspěchem, nebo zda nedospěla ke konci.

She ate a cake.

Snědla dort a je konec, je pryč.

She was eating a cake.

Jedla dort, ale možná ještě něco zbylo pro mě.

• Jedna akce za druhou, nebo spíše současně:

She ate a cake, a then she ate a pizza.

Nejdřív snědla dort a hned potom snědla pizzu.

I was taking pictures, while she was standing on her head.

Fotil jsem ji, zatímco ona stála na hlavě – obě činnosti probíhaly současně.

• Slova, která se v obvykle vyskytují v těchto časech:

Používání času past simple a past continuous

Zajímavé je, že jedním z nejoblíbenějších konstrukcí je používat oba najednou.

Většinu takových příkladů najdete ve dvojicích vět v online kurzu angličtiny Speakingo, kde se je naučíte správně používat ve správném kontextu, když budete mluvit s počítačem jako dítě a nebudete přemýšlet o gramatice.

Jedná se o věty ve smyslu:

• He was watching a movie, when the phone rang.

(Díval se na film, když zazvonil telefon.)

Během nějaké širší aktivity se z ničeho nic stala další krátká situace – sledoval film, když zazvonil telefon.

Tyto věty lze prohodit, tj. stejně dobře můžete říci:

• When the phone rang, he was watching a movie.

(Když zazvonil telefon, díval se na film.)

Jak se nejlépe naučit anglické časy past simple & past continuous?

Teorie je sice zajímavá a zábavná, ale abyste se anglické minulé časy a všechno ostatní opravdu naučili, musíte cvičit v praxi!

Proto doporučuji učit se v online kurzu angličtiny Speakingo!

Mezi více než 2 500 příkladů obsažených v kurzu je mnoho příkladů, které procvičují tyto dva anglické minulé časy, takže jejich správné používání se pro vás stane zvykem.

Když pak budete potřebovat promluvit, nebudete přemýšlet o pravidlech, ale budete reagovat zcela přirozeně.

Ve Speakingo se učíte rychle a příjemně jako dítě – díváte se na hezké obrázky, posloucháte rodilého mluvčího, mluvíte s počítačem, který vás chválí nebo trpělivě opravuje, a znalosti se vám dostávají do hlavy samy!

Každopádně nejlepší je zaregistrovat se dvěma kliknutími níže a vyzkoušet si tuto metodu výuky angličtiny online na týden zdarma a nezávazně!

Zaregistrujte se na online kurz angličtiny Speakingo!

Start learning

Procvičte si anglické časy past simple & past continuous v praxi!

Další dva anglické minulé časy pro pokročilé

Tolik k těmto dvěma anglickým minulým časům.

Kromě toho existují dva „předminulé“ časy past perfect a past perfect continuous. V nich mluvíme o minulosti, která se odehrála před ještě delší dobou než „jednoduchá minulost“, o které jsme mluvili pomocí dvou nejběžnějších anglických minulých časů simple & past continuous.

Například:

• She had arrived before my plane landed. (Ona byla-přijela zatímco moje letadlo přístálo.)

I když ani tyto předminulé časy nejsou nijak zvlášť složité, doporučuji tyto samostatné příspěvky pro pokročilejší studenty:

A jeho průběhový tvar (continuous):

To není tak strašné, že? Podělte se v komentářích o své názory nebo otázky týkající se anglických časů!

Pokud vám tento text alespoň trochu rozjasnil mysl, podělte se o něj se svými přáteli!