Relative clauses tj. vztažné nebo vložené věty, jsou velmi užitečnou konstrukcí nezbytnou pro každého, kdo chce znít dobře v angličtině, zejména v eseji, e-mailu nebo… u zkoušky.
Co jsou to relative clauses?
Relative clauses jsou takové „věty ve větě“, které vkládáme pomocí takzvaných vztažných zájmen (relative pronouns). Hlavně se jedná o taková zájmena jako:
- who (kdo),
- which (který),
- where (kde),
- when (kdy)
- whose (čí)
- whom (komu)
- nebo that (že),
Relative clauses se v češtině někdy nazývají „vztažné věty“.
Jako obvykle to zní děsivěji než v praxi, protože téma vztažných vět také není nijak zvlášť komplikované.
Proto stojí za to se s ním spřátelit, zvláště pokud musíme napsat esej v angličtině, nebo chceme v našich prohlášeních znít literárně.
Jak vytvoříme relative clauses?
Relative clauses vytváříme „slepením“ dvou vět dohromady. A lepidlem jsou naše vztažná zájmena (relative pronouns), tj. who, which, where, when, whose, whom i that.
Podívejme se na následující dvě věty:
- The woman studies medicine. The woman is beautiful.
(Žena studuje medicínu. Žena je krásná.)
Zdá se, že můžete říct takové dvě věty po sobě. Pak však nebudeme působit jako chytří lidé… Mnohem lepší je slepit tyto dvě jednoduché věty do jedné pěkné:
- The woman who studies medicine is beautiful.
(Žena, která studuje medicínu, je krásná.)
Nevypadá to mnohem lépe?
Nebo jiný příklad:
- The man is handsome. The man travels a lot.
(Muž je hezký. Muž hodně cestuje.)
Naše dvě věty z úrovně robota mohou být tímto způsobem přeměněny na jednu krásnou… (relative clause):
- The man who is handsome travels a lot.
(Muž, který je hezký, hodně cestuje.)
Všimněte si, že často nezáleží na tom, která věta bude hlavní a která bude vložena do naší relative clause:
- The man who travels a lot is handsome.
(Muž, který hodně cestuje, je hezký.)
Vše záleží na kontextu věty a na tom, co chceme říct.
A ještě jedna poznámka – v této větě máme na mysli konkrétního člověka, ne „muže jako takové“. Proč? Protože jsme použili určitý člen (definite article) the, místo neurčitého členu (indefinite article) a.
Relative clauses se vztažnými zájmeny who, that a which
Problém se vztažnými větami se do značné míry scvrkává na to, které vztažné zájmeno (relative pronoun) by mělo být použito v dané větě. Nejprve si probereme několik příkladů relative clauses s nejběžnějšími zájmeny who, that a which:
- who (kdo, jaký, který) používáme pro lidi
- which (který, která, které) ale používá se pro věci
- that (také… který, která, které…) je „šperhák“, kterým můžeme nahradit obě ( who i which).
Například:
- The people who live next door are friendly.
(Lidé, kteří žijí vedle, jsou přátelští.)
- The beer which I left in the fridge is gone!
(Pivo, které jsem nechal v lednici, je pryč!)
V obou těchto větách, místo who nebo which můžete použít that. Význam věty se nemění:
- The people that live next door are friendly.
(Lidé, kteří žijí vedle, jsou přátelští.)
- The beer that I left in the fridge is gone!
(Pivo, které jsem nechal v lednici, je pryč!)
Relative clauses nemusí být uprostřed věty
Výše jsem se zabýval klasickými případy relative clauses. Často však naše „podřízená věta složená doplňková“ může výrok ukončit.
Například:
- An architect is someone who designs buildings.
(Architekt je někdo, kdo navrhuje budovy.)
- Anyone who wants a pizza put your hand up!
(Kdo chce pizzu ruku nahoru!)
- I don’t like movies which have unhappy endings.
(Nemám rád filmy, které mají smutný konec.)
- The police have caught the men who robbed the bank.
(Policie chytila lupiče, kteří vyloupili banku.)
- John works for a company that produces sex toys.
(John pracuje pro společnost, která vyrábí erotické hračky.)
Kdy v relative clause můžeme „spolknout“ who that which?
Pokud však posloucháte native speakery, zjistíte, že často neříkají ani who, ani which nebo that.
Ve skutečnosti existují případy, kdy můžeme vynechat who that a which v relative clauses.
Teorie je poměrně komplikovaná: když who, that, which jsou podmětem věty, nelze je obejít. Když jsou předmětem věty, pak to lze.
Uvidíme to na příkladu následujících vět s relative clauses:
- The woman who lives next door is an actress.
(Žena, která žije vedle, je herečka.)
Vztažné zájmeno who odkazuje na ženu (The woman lives next door) tj. ona je podmětem (hlavní osoba ve větě). V tomto případě nemůžeme „spolknout“ who.
V následujícím případě je to však trochu jiné:
- The woman who I wanted to see was away on holiday.
(Žena, kterou jsem chtěl vidět, byla na dovolené.)
V tomto případě zájmeno who je předmětem věty, protože jeho podmět (hlavní interpret) je já (I wanted to see the woman.). V tomto případě můžeme „spolknout“ who a stručně říci:
- The woman I wanted to see was away on holiday.
(Žena, kterou jsem chtěl vidět, byla na dovolené. – význam zůstává nezměněn).
Myslím si však, že když posloucháte anglický jazyk, budete přirozeně cítit, kdy je vhodné „polykat“ a kdy ne.
Pozice předložek in at with ve větách s relative clauses:
Další věc, které stojí za to věnovat pozornost, je místo, kde jsou předložky in at, with.
- Do you know the man?
(Znáte toho muže?)
- Anna is talking to him.
(Anna s ním mluví)
- Do you know the man (that) Anna is talking to?
(Znáte toho muže, se kterým Anna mluví?)
V takových větách zájmeno who that which může být vynecháno (proto ho udávám v závorkách) a předložky in at with půdou na konec fráze. Pokud tedy naše relative clause není vložena uprostřed věty:
- I talked to a woman.
(Mluvil jsem se ženou.)
- The woman was 30 years old.
(Ženě bylo 30 let.)
- The woman (that/who) I talked to was 30 years old.
(Ženě, se kterou jsem mluvil, bylo 30 let.)
Analyzujte pozici předložek v následujících větách s relative clauses:
- Is this the princess (who/that) you were looking for?
(Je to ta princezna, kterou jste hledali?)
- The perfect woman (who/that) he fell in love with turned out to be a man.
(Dokonalá žena, do které se zamiloval, se ukázala být mužem.)
- The boy (who/that) I was sitting next to on the plane screamed as hell.
(Chlapec, vedle kterého jsem seděl v letadle, křičel „jako by ho svlékali z kůže“ doslova: jako peklo.)
Nyní se podívejme, jaké budou vypadat relative clauses se zájmeny whose whom where.
Relative clauses s whose (který, čí…)
Podívejme se na tyto dvě věty a pak je nahraďme jednou pěknou s relative clause.
- I know a girl.
(Znám dívku.)
- Her kisses are sweet.
(Její polibky jsou sladké.)
větu nahradíme vztažnou větou a whose:
- I know a girl whose kisses are sweet.
(Znám dívku, jejíž polibky jsou sladké.)
Podobně v množném čísle:
- I saw girls whose fingernails were pink.
(Viděla jsem dívky, jejichž nehty byly růžové.)
Další příklady:
- Yesterday I met a guy whose brother is a rock star.
(Včera jsem potkal chlápka, jehož bratr je rocková hvězda.)
- What’s the name of the man whose sister we have spoken to?
(Jak se jmenuje ten muž, s jehož sestrou jsme mluvili?)
Who nebo whose?
Jedním slovem, v relative clauses: who znamená „kdo“, „který“, zatímco whose znamená „kterého“, „jehož“.
- This is the man who will help you.
(To je ten muž, který vám pomůže.)
- I need to know who will do it.
(Potřebuji vědět, kdo to udělá.)
Ale
- This is the man whose sister will help you.
(To je ten muž, jehož sestra vám pomůže.)
- I need to know whose hands will do it.
(Potřebuji vědět, čí ruce to udělají.)
Vztažné věty s whom
Pokud je ve větě s relative clause vztažné zájmeno who předmětem věty (případ výše, kdy můžete „spolknout“ who), pak místo who můžete říct whom:
Who nebo whom?
Ve větách s relative clause většina native speakerů uzná, že v dnešní době není rozdíl mezi who a whom. Pokud nepíšete zkoušku z gramatiky, i když Angličané by tady taky neobstáli…
Takže superkorektní věta by byla:
- The doctor whom I wanted to see was away.
(Doktor, kterého jsem chtěl vidět, byl na výjezdu.)
ale v praxi bychom mohli také říci:
- The doctor who I wanted to see was away.
V „normálních“ větách však rozdíl mezi who a whom stále existuje.
Například:
- Who would like to go to India? → He would like to go to India.
(Kdo by chtěl jet do Indie? On by chtěl jet do Indie.)
- I don’t know with whom I will travel there. →I will travel with him.
(Nevím, s kým tam pojede. Pojedu tam s ním.)
Jedním slovem, pokud lze výše uvedené slovo nahradit
- he, she, it – mělo by být who
- pokud him nebo her – mělo by být whom
Relative clauses se zájmenem where
Where (kde) používáme ve větách s relative clauses popisujících místo události:
- Last year I visited the town where I was born.
(Minulý rok jsem navštívil město, kde jsem se narodil.)
- He wants to live in a country where there is a lot of sunshine.
(Chce žít v zemi, kde je hodně slunce.)
- I don’t know where you put your phone.
(Nevím, kam jsi položila telefon.)
Interpunkce v relative clauses nebo co s těmi čárkami?
U zkoušek s relativními větami čelíme otázce:
Dát čárku nebo ne?
Za tímto účelem rozlišujeme dva typy relative clauses:
- defining relative clauses („definující vztažné věty”)
- non-defining relative clauses („nedefinující vztažné věty”)
V obou případech relative clauses doplňují hlavní větu o některé další informace. Rozdíl – podle mého názoru velmi nejasný – je pouze v tom, zda je přidaná informace pro větu „klíčová“ nebo je „nevýznamná“.
Podívejme se na oba tyto případy níže.
1. Defining relative clauses – klíčová věta, bez čárky
- We went to a pub which John recommended to us.
(Šli jsme do hospody, kterou nám John doporučil.)
- The friend who had a birthday got totally drunk.
(Přítel, který měl narozeniny, se úplně opil.)
Kdyby nebylo relative clause, nevěděli bychom, do které hospody jdeme, nebo kdo se opije. Protože se jedná o „klíčovou“ informaci pro celou větu, nepoužíváme čárku.
2. Non-defining relative clauses – věta „nevýznamná“ je vložena s čárkou
Pokud je přidaná informace málo důležitá, orámujeme ji čárkami – na začátku a na konci vložené relative clause – jako bychom používali závorky (které by mimochodem mohly být použity i zde).
- My sister Katka, who lives in London, just had a baby.
(Moje sestra Katka, která žije v Londýně, právě porodila dítě.)
- The baby, who smiles a lot, was baptised in Hungary.
(Dítě, které se hodně směje, bylo pokřtěno v Maďarsku. – dítě je také osoba, takže v angličtině dáme radši who spíše než which.)
Ve výše uvedených větách není pro hlavní větu rozhodující skutečnost, že sestra žije v Londýně nebo skutečnost, že se dítě hodně směje. Jedná se o další, „nevýznamné“ informace. To je důvod, proč ji rámujeme čárkami – nebo jak jsem zmínil závorkami, i když je to méně známá možnost a neriskoval bych to na testu anglického jazyka:
- My sister Katka (who lives in London) just had a baby.
- The baby (who smiles a lot) was batised in Hungary.
Cvičení na relative clauses
Samozřejmě, nejdůležitější jsou vždy cvičení, ne suchá teorie. Pokud chceme, aby nám použití vztažných vět vstoupilo do krve a hladce se nám užívalo – jak v řeči, tak v písemné formě – musíme opakovat spoustu vět s relative clause .
To je důvod, proč jsem do učebních osnov online kurzu angličtiny Speakingo zahrnul mnoho vět s relative clause. Můžete cvičit podle libosti!
A co je nejdůležitější, v online kurzu angličtiny Speakingo je cvičíte ústy nahlas, nejen s očima na obrazovce. Díky tomu si vybudujete zvyk mluvit, který vám dá odvahu v praktické situaci, kdy budete muset skutečně něco říct v angličtině!
Zajímavé je, že v kurzu Speakingo bez stresu mluvíte s telefonem nebo počítačem, který vám rozumí, chválí vás a opravuje vás, pokud je to nutné. A vy „pouze“ odpovídáte na otázky – zatímco všechny znalosti samy o sobě vstupují do vaší hlavy!
Postupem času budete překvapeni, že tyto konstrukce přirozeně používáte ve svých plynulých anglických konverzacích!
Každopádně je nejlepší vidět to na vlastní oči, vyzkoušet si to na vlastní kůži. Zaregistrujte se a získejte bezplatný týden angličtiny v online kurzu Speakingo bez závazků.
Zaregistrujte se na online kurz angličtiny Speakingo!
Chceš rozumět Angličanům? Začni mluvit jako oni!
A jaká jsou vaše dobrodružství a případy s relative clauses? Máte nějaké dotazy? Napište do komentářů!