Zjistěte, kdy v angličtině užíváme so that, so as to, kdy řekneme so, a kdy such, kdy so am I & so do I nebo I hope so, I guess so & I don’t think so .
1. Kdy so a kdy such?
So i such užíváme, abychom zdůraznili význam našeho prohlášení.
Rozdíl mezi so & such je v tom, že so se pojí s přídavným jménem nebo příslovcem, zatímco such s podstatným jménem.
Kdy so?
Například řekneme, že někdo je (jaký?) takový a makový (tedy s přídavným jménem):
- He is so stupid… (Je tak hloupý…)
A pokud to vysloví teenager, bude to pravděpodobně znít takto:
- He is sooooo stupid…
Možná je lepší říct:
- She is so nice. (Je tak v milá.)
Nebo pokud se něco udělalo (jak?) (tj. s příslovcem):
- It disappeared so quickly. (Zmizela tak rychle.)
- They sang so nicely. (Zpívali tak pěkně.)
Kdy such?
Such se na druhé straně kombinuje s podstatným jménem, což je důvod, proč budeme vkládat člen a.
- It was such a stupid story. (Byl to ale hloupý příběh.)
Všimněte si, že neříkáme a such story, ale a vkládáme doprostřed: such a story.
Jak to však se členy bývá, v množném čísle je můžeme vynechat:
- They are such nice people. (Jsou to tak milí lidé.)
Rozdíly mezi so & such
Porovnejte tyto dvě věty. Zřejmě podobné, ale v jedné musíme použít so, a v druhé such.
I když v obou těchto větách mám rád své přátele:
- I like Sona and Tomas. They are so nice.
- I like Sona and Tomas. They are such nice people.
To v první větě, že jsou – jací? – milí, pěkní (přídavné jméno), takže užíváme so.
Ve druhé větě jsou (kým?) lidmi (poeple – podstatné jméno), takže řekneme such.
Tak tomu bude za všech okolností, například v present perfect:
- I haven’t seen her for so long. (Neviděl jsem ji tak dlouho.)
- I haven’t seen her for such a long time. (Neviděl jsem ji přes tak dlouhý čas.)
Také v záporu:
- I didn’t know it was so far. (Nevěděl jsem, že je to tak daleko.)
- I didn’t know it was such a a long way. (Nevěděl jsem, že je to tak dlouhá cesta.)
A v otázkách:
- Why did you buy so much food? (Proč jsi koupila tolik jídla?)
- Why did you buy such a lot of food? (Proč jsi koupila takové množství jídla?)
So & such + that
Můžeme také říci, že něco je „takové… že…“.
Například:
- I was so tired that I fell asleep. (Byl jsem tak unavený, že jsem usnul.)
V hovorové řeči však naše that může být „spolknuto“ a dostaneme:
- I was so tired I fell asleep.
Podobně se such:
- It was such a good series that I couldn’t stop watching it.
(Byl to tak dobrý seriál, že jsem se na něj nemohl přestat dívat.)
Nebo bez that:
- It was such a good series I couldn’t stop watching it.
Nicméně, výše uvedené so + that je něco zcela odlišného od mírně pokročilejší konstrukce „so, that“, která je diskutována v dalším pododdílu.
such as
Když však chceme něco doplnit, řekneme such as, které znamená:
- I like fruit, such as apples and bananas. (Mám rád ovoce jako jablka a banány.)
Jediná věc je to, že se such as máme dilema, zda vložit čárku nebo ne. Protože co je horší, někdy bychom ji měli dát a někdy bychom neměli.
Pravidlem je, že pokud věta nezmění význam bez části po such as, vložíme čárku (po takzvané nonrestrictive clause¹). Pokud se zbavíte části po such as a změní se význam věty, pak nevkládáme čárku.
Například v našem příkladu s ovocem:
- Fruit, such as apples and bananas, are healthy. (Plody jako jablka a banány jsou zdravé.)
Ale
- Foods such as pizza and ice cream aren’t very good for you. (Potraviny, jako je pizza a zmrzlina, pro vás nejsou dobré / zdravé.)
V druhém případě nemáme čárku, protože věta
- Foods aren’t good for you. (Jídlo je pro vás nezdravé.)
nejen, že zcela mění význam této věty, a pokud nejsme bláznivými zastánci kosmické energetické výživy, je to také nepravdivé tvrzení.
2. so that
So that (obě slova hned vedle sebe, společně) používáme k popisu našeho cíle. Obecně to děláme ve třech poměrně podobných případech.
Všimněte si, že v anglických větách nemusíme dávat čárku před „aby“ (so that).
2.1. so that + can /could (ta samá osoba):
- She’s learning English so that she can get a better job.
(Učí se anglicky, aby mohla získat lepší práci.)
- We moved to London so that we could get some life experience.
(Přestěhovali jsme se do Londýna, abychom mohli získat nějaké životní zkušenosti.)
2.2. so that aby mohl někdo jiný
- I gave her my email so that she could contact me.
(Dal jsem jí svůj e-mail, aby mě mohla kontaktovat.)
- He wore a false beard so that nobody would recognize him.
(Nosil umělé vousy, aby ho nikdo nepoznal.)
2.3. so that + won’t / wouldn’t (aby se něco nestalo)
- I hurried so that I wouldn’t be late.
(Spěchal jsem, abych nebyl pozdě – minulý čas.)
- Leave early so that you won’t be late.
(Odejděte brzy, abyste se nezpozdili. – budoucí čas)
To vše jsou takzvané vedlejší účelové věty, o kterých více v následující položce:
Totéž bude platit pro so as to.
3. so as to
Další, o něco formálnější spojka zavádějící vedlejší větu účelovou je so as to.
Protože so as to končí na „to“, musí po něm vystupovat sloveso v infinitivu (a ne osoba jako v předchozím bodu).
- He sat at the front so as to see better.
(Seděl vpředu, aby lépe viděl.)
- Paragraphs (a), (b) and (c) do not permit the business name to be used in a manner so as to mislead the consumer.
(Ustanovení a), b) a c) nepovolují použití obchodního označení takovým způsobem, který by uvedl spotřebitele v omyl.)
4. I think so & I hope so & I’m afraid so & I guess so & I suppose so…
So je pro nás také užitečné, když nechceme opakovat celou větu, na kterou odkazujeme.
Místo toho řekneme například:
- Is that worth it? I think so.
(Stojí to za to? Myslím, že ano.)
- Will you join us tomorrow? I hope so.
(Připojíš se k nám zítra? Doufám, že ano.)
- You lost your phone again? I’m afraid so…
(Zase jsi ztratil telefon? Obávám se, že ano…)
- But they will bring it back, right? I guess so.
(Ale oni to vrátí, že? Tak hádám/ si myslím.)
- Do they know what they are doing? I suppose so.
(Vědí, co dělají? Předpokládám, že ano.)
Tyto fráze můžete také použít v záporu jako:
- I hope not. (Doufám, že ne.)
- I’m afraid not. (Obávám se, že ne.)
- I guess not. (Hádám / předpokládám, že ne.)
- I don’t suppose so. / I suppose not. (Předpokládám, že ne.)
a slavné:
- Coincidence? I don’t think so!
(Náhoda? To si nemyslím!)
5. so am I & so do I & neither do I
Nakonec stojí za zmínku, že so se objevuje i v takzvaných krátkých odpovědích (short answers).
Stejně jako v předchozím bodě, místo opakování celé věty použijeme so – kromě toho, že zde je ve spojení s pomocným slovesem (auxilliary verb):
- I [do] love you. So do I.
(Já Tě [opravdu] miluji! Já také!)
- I’m so happy! So am I!
(Jsem tak šťastná! Já také!)
- I passed the test, and so did my friend.
(Prošel jsem testem a můj přítel také.)
V záporu však již nesmíme použít neither:
- I never watch TV. Neither do I.
(Nikdy se nedívám na televizi. Já také ne.)
Ale to je trochu jiný příběh.
Takže… čas na trénink!
Jak vidíte, teorie není tak děsivá. Pokud se prokoušeme tímto gramatickým názvoslovním, ukáže se, že v praxi to není tak složité!
Proto nestojí za to příliš se starat o suchou gramatickou teorii. Hlavní věc je praktikovat naše so that, so as to, so & such, so am I, so do I, neither do I a I think so & I hope so a tak dále ve větách!
Cvičení s nimi samozřejmě najdete na online kurzu angličtiny Speakingo!
A co je nejdůležitější, na Speakingo to však není jen další úkol, který je třeba vyřešit na papíře nebo obrazovce monitoru. Na Speakingo se neučíte jen očima, protože i když možná znáte teorii, v praktické komunikační situaci slova často nechtějí přijít přes jazyk.
Na Speakingo musíte říct všechna tato slova a gramatické konstrukce nahlas!
A díky technologii rozpoznávání řeči váš počítač rozumí tomu, co mu říkáte, a chválí nebo opravuje. Bez sebemenšího stresu si jednoduše a příjemně vybudujete zvyk správně mluvit anglicky.
A to je nejdůležitější věc!
Jde jen o to, že pokud chcete rozumět Angličanům, musíte začít mluvit jako oni!
Zaregistruj se na online kurz angličtiny Speakingo!
Vyzkoušejte si ho na týden zdarma a bez závazků!
Jsou všechna so that, so as to, so & such, so am I, so do I, neither do I nebo I think so & I hope so již jasná? Pokud ne, zeptejte se odvážně v komentářích, rád odpovím!
